EHSV info

Organizace občanské společnosti jsou v Evropě i Americe terčem kritiky. EU je musí okamžitě bránit, a ochránit tak demokracii. Během diskuse na plenárním zasedání, která se konala u příležitosti Světového dne nevládních organizací, dal Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) jasně najevo, že organizace občanské společnosti jsou těmi prvními, kdo brání demokracii. Finanční škrty však ohrožují jejich přežití, a je tedy nutné, aby EU okamžitě přijala opatření, kterými je ochrání a podpoří.

EHSV uspořádal dne 27. února diskusi na téma EU a občanská společnost: posílení demokracie a účasti, během níž měli řečníci a odborníci zastupující organizace občanské společnosti možnost diskutovat s poslanci Evropského parlamentu (EP) a posoudit úlohu organizací občanské společnosti v této důležité oblasti.

Raquel García Hermida-Van Der Walle, poslankyně EP za Renew Europe, připomněla, že organizace občanské společnosti často přispívají k systému brzd a protivah. Nabízejí také různé způsoby sociální interakce, které mohou nahradit případné chybějící veřejné služby. Často jsou tedy prvním terčem útoků, neboť pro některé vlády mohou být politicky nepohodlné.

Podle ředitele organizace Transparency International Europe Nicholase Aiossy „probíhá v Evropském parlamentu organizovaná politická kampaň, která má organizace občanské společnosti zdiskreditovat, připravit je o financování a narušit jejich úlohu a funkci. Nebyly však zjištěny žádné důkazy o finančních nesrovnalostech.“

Poslanecký klub Evropské lidové strany (ELS) v Evropském parlamentu obvinil v lednu nevládní organizace působící v oblasti životního prostředí a klimatu z toho, že jsou financovány Evropskou komisí, aby v Parlamentu, u jeho poslanců, ale i v dalších institucích EU lobbovaly, proti čemuž se evropské organizace občanské společnosti ostře ohradily.

Kritizování organizací občanské společnosti není ničím novým, nedávné útoky však přiživovaly falešné zprávy a zavádějící informace. Jak uvedla spolupředsedkyně styčné skupiny EHSV Brikena Xhomaqi, tato situace by měla všechny organizace občanské společnosti přimět k tomu, aby se spojily a něco s tím udělaly. „Lidé by měli vědět, že většina organizací občanské společnosti je závislá na dobrovolnické práci, takže my penězi daňových poplatníků rozhodně neplýtváme.“

Účastníci diskuse rovněž apelovali na Evropskou komisi, aby k této otázce zaujala důraznější postoj, a navrhli řadu řešení, jak úlohu organizací občanské společnosti posílit.

García Hermida-Van Der Walle prohlásila, že bude usilovat o to, aby byla úloha organizací občanské společnosti ve zprávě o právním státu více zdůrazněna a posílena a aby byla v režimu podmíněnosti považována za základní podmínku.

Europoslanec za ELS Michał Wawrykiewicz uvedl, že jeho úkolem bude zvýšit povědomí o těchto zásadních otázkách v rámci jeho skupiny. Podle něj je důležité politickým činitelům vysvětlit, že organizace občanské společnosti i nevládní organizace působí v terénu a poskytují základní služby, které mají přímý dopad na život lidí.

Předseda EHSV Oliver Röpke se s názory zástupců organizací občanské společnosti ztotožnil a prohlásil: „„Musíme zabránit jakýmkoli pokusům, jež mají podkopat legitimitu těchto organizací nebo jim omezit přístup ke zdrojům potřebným pro zajištění demokratické účasti. Vzhledem k finančním škrtům a sílícímu politickému tlaku je zřejmé, že tyto organizace potřebují silnější a předvídatelnější podporu, aby mohly pokračovat ve své neocenitelné práci.“ (at)

Více než 800 účastníků z řad občanských organizací a zúčastněných stran z celé Evropy, včetně mládežnických organizací, nevládních organizací a novinářů, se zapojilo do akce Týden občanské společnosti, kterou ve dnech 17.–20. března 2025 pořádal Evropský hospodářský a sociální výbor. Během zahajovacího zasedání byla vyzdvižena otázka ochrany občanského prostoru prostřednictvím právních kroků a zdůrazněna klíčová úloha občanské společnosti, pokud jde o to, aby subjekty, jež jsou u moci, odpovídaly za své jednání, o budování mostů, o podporu sociální odolnosti nebo o zviditelnění názorů těch, kteří jsou příliš často ignorováni.

Téma Týdne občanské společnosti 2025 znělo Jak posílit soudržnost a účast v polarizované společnosti. Akce si prostřednictvím tří hlavních iniciativ – těmi byly panely styčné skupiny, evropská občanská iniciativa a Cena pro občanskou společnost – kladla za cíl:

• probrat otázku rostoucí polarizace, kterou v posledních letech podnítil dopad finanční krize, změna klimatu a prohlubující se příjmová nerovnost,
• zdůraznit klíčovou roli, kterou v této souvislosti může sehrát občanská společnost,
• shromáždit řešení, s nimiž přišla občanská společnost, a její požadavky určené tvůrcům politik EU s cílem přispět k depolarizaci Evropy posílením společenské soudržnosti a demokratické účasti v oblastech, které mají pro společnost klíčový význam.

Předseda EHSV Oliver Röpke ve svém úvodním projevu zdůraznil, že „občanská společnost musí v této výzvě obstát. Účast, dialog a solidarita nejsou pouhými ideály – jsou základem odolné a sjednocené Evropy. U příležitosti našeho setkání na akci Týden občanské společnosti bychom měli opětovně vyjádřit své odhodlání prosazovat inkluzi a aktivní občanství. Silná demokracie závisí nejen na institucích, ale i na angažovanosti všech občanů.

Hlavní řečnice Albena Azmanova, profesorka politických a sociálních věd na City Saint George’s, University of London, ve svém projevu hovořila o rostoucí ekonomické nejistotě, které čelí většina lidí. Tomuto jevu říká „epidemie nejistoty“. Vysvětlila, proč je pro dosažení zásadního posunu v době obrovské nejistoty klíčová občanská společnost.

„Nesmírná ekonomická nejistota vysála z většiny lidí vůli bojovat. Občanská společnost vůli bojovat má. Občanské aktivisty motivuje potřeba zasahovat proti konkrétním nepravostem. Jsou jako viditelné ruce a nohy demokracie,“ uvedla.

Místopředseda Evropského parlamentu Younous Omarjee pak prohlásil: „Ve stávajícím kontextu rostoucího individualismu potřebujeme občanskou společnost, která bude pojivem mezi občany a hradbou chránící před šířícím se krajně pravicovým smýšlením.“

Stěžejní roli nevládních organizací, co se týče sociální odolnosti, a jejich podporu zranitelných skupin a skupin žijících v odlehlých regionech vyzdvihla Adriana Porowska, ministryně pro občanskou společnost, která reprezentovala polské předsednictví EU. Ta pak dále promluvila o polských zkušenostech s tím, jak občanská společnost zajišťuje odolnost této země.

Brikena Xhomaqi, spolupředsedkyně styčné skupiny EHSV pro evropské organizace a sítě občanské společnosti, zdůraznila, že jednota v rozmanitosti – hrdá mantra EU – se pěstuje na nejnižší úrovni. Avšak, jak paní Xhomaqi zmínila, organizace občanské společnosti a nevládní organizace jsou napadány a jejich financování a úloha jsou zpochybňovány. „Bez zdrojů nemohou organizace občanské společnosti fungovat. Potřebujeme instituce, které budou občanskou společnost chránit. Potřebujeme právní ochranu občanského prostoru, abychom udrželi naši společnost pohromadě a zachovali její jednotu v rozmanitosti.“

Cena pro občanskou společnost představuje stěžejní ocenění, které uděluje EHSV, aby poukázal na mimořádný přínos občanské společnosti k zachování a posílení evropské identity a občanství. Každý rok je tato soutěž zaměřena na jiné téma, které souvisí s činností EHSV a je z hlediska společenského dění velmi aktuální.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) udělil dne 20. března ocenění třem organizacím občanské společnosti ze Slovenska, Belgie a Francie za jejich originální projekty, jejichž smyslem je bojovat proti nárůstu škodlivé polarizace v Evropské unii.

Tyto tři organizace, které v soutěži obsadily první při místa, se také podělily o finanční odměnu ve výši 32 000 EUR.

Hlavní cenu spojenou s odměnou ve výši 14 000 EUR udělil EHSV Slovenské debatní asociaci za její inovativní iniciativu nazvanou Olympiáda kritického myslenia, která zvyšuje odolnost slovenské mládeže vůči dezinformacím. Jde o soutěž pro žáky a studenty ve třech věkových kategoriích, kteří v ní řeší skutečné mediální výzvy a posuzují, nakolik je příslušný obsah důvěryhodný.

Organizace, které se umístily na druhém a třetím místě, pak obdržely po 9 000 EUR.

Druhé místo obsadila francouzská organizace Reporters d'Espoirs se svým projektem Prix Européen Jeunes Reporters d'Espoirs, což je vzdělávací program týkající se žurnalistiky zaměřené na řešení, který probíhá ve francouzském jazyce.

Třetí cenu získalo belgické sdružení FEC Diversité za svou imerzivní hru „ESCAPE GAME EXTREME DROITE pour se désintoxiquer“, která je zaměřena proti krajně pravicovým ideologiím.

15. ročník Ceny EHSV pro občanskou společnost

V rámci 15. ročníku Ceny EHSV pro občanskou společnost byly oceněny neziskové projekty jednotlivců, soukromých společností a organizací občanské společnosti, které pomáhají bojovat proti škodlivé polarizaci v celé Evropské unii.

V posledních letech zažila Evropa řadu krizí, od ruské války proti Ukrajině přes nárůst cen energie a životních nákladů až po přetrvávající hospodářské a sociální důsledky pandemie COVID-19. Takové krize mohou podkopat důvěru ve veřejné instituce a vést ke škodlivé polarizaci v celé společnosti.

Tuto polarizaci sice lze považovat za součást otevřené a pluralitní společnosti, nárůst populismu a negativní polarizace však představuje pro evropské demokracie značnou výzvu. Evropa se rovněž potýká s rostoucí fragmentací tradičních médií, nárůstem dezinformací a útoky na svobodu médií, a to vše demokratické hodnoty ještě více ohrožuje.

Letošní vítězové byli vybráni z přibližně padesáti velmi kvalitních a rozmanitých přihlášek z patnácti členských států. Autoři vítězných projektů získali ocenění za svou mimořádnou kreativitu, nadšení a odhodlání bojovat proti škodlivé polarizaci evropské společnosti.

Jak prohlásil místopředseda EHSV pro komunikaci Aurel Laurenţiu Plosceanu, „letošní pozoruhodné a rozmanité projekty opět prokázaly, že organizovaná občanská společnost hraje nesmírně důležitou roli při ochraně evropské demokracie".

Uplynuly tři roky od okamžiku, kdy Rusko zahájilo svou brutální a nevyprovokovanou válečnou agresi vůči Ukrajině, čímž napadlo nejenom svrchovaný stát, ale také základní hodnoty: demokracii, lidskou důstojnost a mezinárodní řád založený na pravidlech. Předseda EHSV Oliver Röpke při této příležitosti během svého vystoupení na únorovém plenárním zasedání opětovně vyjádřil solidaritu s lidmi na Ukrajině.

Již od prvního dne invaze stojíme na straně Ukrajiny, což dáváme najevo nejen symbolickými gesty, ale také konkrétními činy. Chtěli bychom dnes opětovně zdůraznit, že jsme pevně odhodláni podporovat svrchovanost Ukrajiny, demokratický systém v této zemi a její evropskou budoucnost. Vyzýváme EU, aby Ukrajině i nadále a ještě intenzivněji poskytovala politickou, hospodářskou, humanitární a vojenskou pomoc.

Ukrajinský lid brání svou zemi i zásady, které nás jakožto Evropany pojí, s nesmírnou odvahou a houževnatostí. EHSV, jeho členové a jím zastupovaná evropská občanská společnost se již od prvního dne invaze staví za Ukrajinu, a to nejen symbolicky, ale také konkrétně.

Čelíme dnes stále větší geopolitické nejistotě. Za této situace je tedy krajně znepokojivé, že někteří američtí představitelé v poslední době zpochybňují závazek kolektivní obrany v rámci NATO. Evropa si nemůže dovolit jen netečně přihlížet.

Ukrajina bojuje nejen za svou vlastní existenci, ale i za bezpečnost celého evropského kontinentu.

EHSV upozorňuje představitele EU, že je třeba posílit v tomto kontextu evropské bezpečnostní a obranné schopnosti, změnit způsob chápání strategické autonomie, hájit multilateralismus, prohloubit spolupráci s OSN a navázat užší partnerství s demokratickými spojenci v ostatních částech světa.

Evropa musí okamžitě jednat.

Nesmíme již nerozhodně vyčkávat, neboť to pak hraje autokratům a agresorům do karet.

Demokratické státy musí zaujmout jednotný a rázný postoj.

EHSV vyzývá EU, aby posílila svou strategickou autonomii, chránila demokracii a základní práva a neochvějně stála při Ukrajině. Právě teď je zapotřebí, aby EU podnikla strategické geopolitické kroky.

Celé prohlášení si můžete přečíst na tomto odkazu. (at)

Hlavním úkolem současného polského předsednictví Rady Evropské unie bude zajistit, aby Evropa zůstala jednotná, postupovala vpřed a hbitě se rozhodovala

Na únorovém plenárním zasedání diskutovali členové Evropského hospodářského a sociálního výboru o prioritách polského předsednictví EU se zástupkyní polského státního tajemníka pro záležitosti Evropské unie Magdalenou Sobkowiak-Czarneckou.

Ta v souvislosti s vnější bezpečností EU a zejména s útočnou válkou proti Ukrajině uvedla: „Naším cílem je i nadále pomáhat Ukrajině a udržet jednotu v rámci EU. Za jeden z prvních úspěchů polského předsednictví v tomto směru považuje šestnáctý soubor sankcí vůči Rusku.

Předseda EHSV Oliver Röpke zdůraznil, že Polsko se rotujícího předsednictví Rady EU ujalo v době, která je poznamenána obtížnými výzvami, jako je geopolitické napětí a energetická krize.

Jak dále dodal, „dnešní diskuse znovu potvrdila zásadní význam stability, odolnosti a jednoty při utváření budoucnosti Evropské unie. Priority polského předsednictví zcela odpovídají tomu, o co usilujeme my všichni, zejména co se týče prosazování vícerozměrného přístupu k bezpečnosti. V této době globální nejistoty jsme i nadále pevně odhodláni postupovat rozhodně a společně.“

Polské předsednictví, jehož mottem je „Bezpečnost, Evropo!“, se bude otázkou bezpečnosti zabývat ze sedmi hledisek, a to z hlediska vnějšího, vnitřního, hospodářského, potravinového, energetického, zdravotního a informačního.

EHSV a polské předsednictví navázaly v posledních měsících úzkou a plodnou spolupráci. EHSV vypracoval 15 průzkumných stanovisek, která již byla nebo budou brzy přijata. (mp)

Rostoucí bezpečnostní hrozby naléhavě nutí Evropu zaujmout jednotnou strategii financování obrany. Na žádost polského předsednictví EU přijal EHSV stanovisko, v němž vyzývá k rozhodnému postupu: navýšení investic do moderních systémů, prohloubení spolupráce s NATO a více prostředků ve finančním rámci EU.

Bezpečnostní rizika ohrožující Evropu se zvětšují a odhalují její závislost na externích dodavatelích obranných prostředků – 78 % ze 75 mld. eur, které státy EU vynaložily na obranu za jeden rok, bylo zaplaceno dodavatelům mimo EU. Ke snížení této závislosti je naléhavě nutné posílit evropskou technologickou a průmyslovou základnu obrany.

„Mechanismy financování obrany EU je třeba přepracovat tak, aby odpovídaly dnešním výzvám,“ vysvětluje zpravodaj stanoviska EHSV Financování obrany v EU Marcin Nowacki. „Stávající rozpočtová pravidla omezují výdaje na vojenské účely, a i když iniciativy jako Evropský obranný fond a Evropský mírový nástroj znamenají vývoj správným směrem, jako obrana před hrozbami v dnešním rozsahu nepostačí.“

Nezbytným předpokladem interoperability a jednotné strategie je spolupráce NATO. Odolnost zvýší společné veřejné zakázky, partnerství v oblasti kybernetické a kosmické bezpečnosti a satelitní projekt IRIS2. Financování obrany musí být v souladu s širšími prioritami EU, aniž by byly ohroženy sociální a environmentální cíle. Klíčem k zajištění bezpečnosti a autonomie Evropy jsou strategické investice, inovace a dlouhodobé plánování. (tk)

Na fóru na vysoké úrovni věnovaném právům žen, které uspořádal Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV), se sešly přední osobnosti, které řešily naléhavé otázky týkající se práv žen a před nadcházejícím zasedáním Komise OSN pro postavení žen nastínily klíčové priority.

Poselství fóra EHSV na vysoké úrovni věnované právům žen bylo jasné – i když bylo dosaženo pokroku, není to dostatečné. Ačkoli EU přijala opatření na ochranu žen a dívek, strukturální formy nerovnosti, genderové stereotypy a snahy omezit práva žen v Evropě i nadále ohrožují těžce dosažená vítězství. Dokud budou přetrvávat strukturální překážky, ženy nebudou plnohodnotně zapojeny do společnosti.

Fóra na vysoké úrovni, které se konalo během plenárního zasedání EHSV dne 26. února, se zúčastnili předsedkyně skupiny ad hoc EHSV Rovnost Sif Holst, předseda EHSV Oliver Röpke a evropská komisařka pro rovnost a pro připravenost a řešení krizí Hadja Lahbib spolu s Carlien Scheele (ředitelkou Evropského institutu pro rovnost žen a mužů), Florence Raes (ředitelkou bruselské kanceláře UN Women), Ayşe Yürekli (zástupkyní EU při KAGIDER – Turecké podnikatelky), Mary Collins (generální tajemnicí Evropské ženské lobby) a Cianánem Russellem (vedoucím referentem ILGA Europe).

Na fóru proběhly dvě dynamické panelové diskuse, které se zabývaly naléhavými výzvami v oblasti rovnosti žen a mužů a souvisely s důležitými stanovisky EHSV, jež byla na zasedání přijata. Sešli se zde odborníci, aktivisté a tvůrci politik, aby sdíleli své poznatky, předložili řešení a přispěli k závazkům týkajícím se prosazování práv žen v Evropě i mimo ni.

První panelová diskuse se zaměřila na nadcházející 69. zasedání Komise OSN pro postavení žen (UNCSW69), přičemž druhá panelová diskuse se soustředila na problematiku násilí páchaného na ženách a dívkách jako na otázku lidských práv. Po skončení tohoto fóra byla na plenárním zasedání přijata také dvě související stanoviska: Příspěvek EHSV k prioritám EU pro 69. zasedání Komise OSN pro postavení žen a Násilí páchané na ženách coby otázka lidských práv. (lm)

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) a Hospodářská, sociální a kulturní rada Africké unie (AU ECOSOCC) daly u příležitosti 69. zasedání Komise OSN pro postavení žen v New Yorku opět najevo, že jsou jednoznačně odhodlány prosazovat genderovou rovnost a posílení postavení žen.

V době, kdy si mezinárodní společenství připomíná 30. výročí přijetí Pekingské deklarace a ustavení Pekingské akční platformy, EHSV i AU ECOSOCC uznávají, že sice bylo dosaženo pokroku, nicméně stále přetrvávají problémy, jež brání úplnému zajištění genderové rovnosti.

Ve svém druhém společném prohlášení vyzdvihují klíčové priority, mezi něž patří zajištění většího zastoupení žen na vedoucích pozicích pomocí genderových kvót, potírání genderově podmíněného násilí prostřednictvím mezinárodních úmluv, odstranění genderové digitální propasti a podpora posílení ekonomického postavení žen.

Obě strany v prohlášení požadují, aby byla zavedena účinnější opatření týkající se neplacené pečovatelské práce, aby byly ženy zapojeny do mírového úsilí a aby byla příslušná opatření připravována na základě dostupných dat. Poukazují také na význam globální spolupráce při odstraňování systémových nerovností a prosazování práv žen. EHSV zároveň vyzývá EU, aby potírala genderově podmíněné násilí, zajistila paritu mezi ženami a muži a hájila úlohu občanské společnosti při prosazování rovnosti.

Předseda EHSV Oliver Röpke v této souvislosti uvedl: „Od přijetí Pekingské deklarace uběhlo již 30 let, a je tedy nejvyšší čas proměnit slova v činy. Genderová rovnost není výsadou, nýbrž základním právem, a její dosažení je pro udržitelnou a inkluzivní společnost naprostou nutností. EHSV je i nadále pevně odhodlán odstraňovat překážky, a zajistit tak plnou účast žen na rozhodování a podpořit posílení jejich ekonomického postavení. Nastal čas, aby vlády, instituce a občanská společnost podnikly rozhodné kroky – bez odpovědnosti není rovnosti.“

Komise pro postavení žen je hlavním mezinárodním a mezivládním orgánem, který bojuje za genderovou rovnost. EHSV se tohoto největšího každoročního setkání OSN věnovaného posílení postavení žen zúčastnil již podruhé. (tk)

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vyzývá EU, aby prováděla důkladnou průmyslovou strategii, která zvýší konkurenceschopnost, vytvoří kvalitní pracovní místa a bude v souladu se Zelenou dohodou. Má-li být tato strategie úspěšná, bude třeba ji důkladně monitorovat a přizpůsobovat ji novým výzvám.

„Evropa čelí vážnému riziku deindustrializace. Průmysl musí být neoddělitelně spjatý s opatřeními v oblasti klimatu,“ uvedla Andrea Mone, zpravodajka stanoviska EHSV Budoucnost průmyslu v EU s ohledem na vysoké ceny energií a náklady plynoucí z transformace, které bylo přijato na únorovém plenárním zasedání.

V tomto stanovisku EHSV zdůraznil potřebu silného hospodářského a regulačního rámce pro řešení vysokých nákladů na energii a suroviny, investičních výzev v rámci ekologické transformace, nedostatků v infrastruktuře, nedostatku kvalifikovaných pracovníků a nízké domácí poptávky. Zásadní význam pro podporu sociální a územní soudržnosti má politika konkurenceschopnosti zaměřená na investice a inovace.

EHSV vyzývá k přijetí naléhavých opatření v souvislosti s rostoucími obavami o hospodářskou bezpečnost Evropy a její vnější závislost.  V této době, která je z geopolitického a obchodního hlediska stále nejistější, potřebujeme odolnou obchodní politiku EU, která zajistí udržitelnost průmyslu v kontextu asymetrických cílů oblasti dekarbonizace, celosvětové nadměrné kapacity a rostoucího napětí v oblasti obchodu. Pro dosažení tohoto cíle má klíčový význam větší autonomie při zajišťování kritických surovin.

Zásadně důležité je navýšení investic, jak je uvedeno v Draghiho zprávě, a reformy v oblasti správy. Hospodářství EU lze posílit dokončením jednotného trhu, zejména v oblasti energetiky. Transformaci průmyslu podpoří snížení regulační zátěže, zdokonalení rámců pro trh s elektřinou a zlepšení finančních nástrojů, jako jsou smlouvy o nákupu elektřiny.

Má-li být transformace spravedlivá, je nutný silný sociální dialog a kolektivní vyjednávání. Průmyslová politika musí být v souladu se strategiemi v oblasti vzdělávání a pracovních sil a musí klást důraz na výzkum, inovace a vytváření dovedností. Ke splnění cílů v oblasti klimatu přispějí investice do energetické infrastruktury, obnovitelných zdrojů energie a iniciativ v oblasti oběhového hospodářství.

EHSV rovněž přijal doplňující stanovisko Budoucnost energeticky náročných průmyslových odvětví v EU, v němž předkládá uzpůsobená řešení k zajištění dlouhodobé udržitelnosti těchto odvětví. Řešení konkrétních výzev, jimž tato odvětví čelí, má zásadní význam pro budoucnost průmyslu EU. (ll)

Expandovat za hranice v rámci EU znamená tápat v bludišti protichůdných pravidel DPH a formalit, a to zvyšuje náklady. Malé a střední podniky se potýkají s neúměrným množstvím předpisů, které je třeba dodržovat, místo toho, aby se soustředily na rozšiřování činnosti a zvyšování konkurenceschopnosti. EHSV ve dvou stanoviscích, která přijal na svém únorovém plenárním zasedání a která navazují na zprávy Enrica Letty a Maria Draghiho, požaduje okamžité reformy. Navrhuje mimo jiné harmonizovat finanční předpisy, využívat umělou inteligenci při podávání zpráv a koordinovat průmyslovou politiku.

Podle předsedy EHSV Olivera Röpkeho „je jednotný trh základem evropské hospodářské prosperity, ale v nejdůležitějších odvětvích, jako je finančnictví, energetika a digitální služby, nebyl stále ještě dokončen. Při dnešní rozpravě se ukázalo, že je nutné provést reformy, aby byly odstraněny překážky a bylo posíleno odvětví služeb. To zajistí podnikům v celé EU rovné podmínky.“

K této výzvě se připojila i komisařka pro finanční služby a unii úspor a investic Maria Luís Albuquerque, která prohlásila: „Moje vize unie úspor a investic spočívá v zajištění blahobytu našim občanům a růstu našim podnikům. Toho dosáhneme tím, že je svedeme dohromady v jednom bezpečném, konkurenceschopném, řádně regulovaném a kontrolovaném prostředí.“

EHSV ve svých stanoviscích vyložil, že konkurenceschopnost brzdí dva zásadní problémy: roztříštěnost jednotného trhu, na niž se upozorňuje v Lettově a v Draghiho zprávě, a přílišná byrokracie, s níž se potýkají zejména malé a střední podniky. Oba tyto faktory brání inovacím a hospodářskému růstu.

V čem je problém?

Podniky v celé Evropě jsou zahlceny složitými a překrývajícími se předpisy, jejichž dodržování vyžaduje čas a peníze, komplikuje realizaci Zelené dohody a brání středně velkým podnikům v přístupu k financování. Podniky jsou kvůli tomu frustrovány, spotřebitelé nesou na svých bedrech větší náklady a hospodářství roste méně, než by mohlo.

Kromě regulační zátěže řeší Evropa také hlubší strukturální problémy, které jí brání v tom, aby držela krok se svými konkurenty. Dokončování jednotného trhu pokračuje velmi pomalu, a nesourodá digitální a energetická infrastruktura a nedostatečně koordinovaná průmyslová politika podrývá schopnost EU konkurovat na světovém trhu. Zatímco ostatní hospodářské bloky jednají rychle, nalézají investory a podporují inovace, Evropa váhá a může jí ujet vlak.

Jak z toho ven?

Větší konkurenceschopnost si žádá komplexní přístup, čili odstranit překážky v nejdůležitějších odvětvích, jako je finančnictví a energetika, urychlit digitální transformaci a zajistit, aby se malé a střední podniky mohly soustředit na rozšiřování činnosti a měly na trhu stejné podmínky jako ostatní.

EHSV ve svých stanoviscích navrhuje:

• zjednodušit předpisy, aniž by se upouštělo od dodržování přísných environmentálních a sociálních norem,
• vytvořit jednotnou platformu využívající umělou inteligenci, která malým a středním podnikům zjednoduší podávání zpráv a urychlí a usnadní dodržování předpisů,
• harmonizovat pravidla napříč různými odvětvími s cílem zredukovat duplicitní formality,
• sjednotit finanční předpisy členských států a koordinovat průmyslovou politiku EU,
• reformovat mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), aby byl spravedlivější a méně nákladný. (gb)

EHSV uspořádal 6. března debatu o Dohodě o čistém průmyslu vypracované Evropskou komisí. Diskuse se uskutečnila jen několik dní před jednáním Rady naplánovaném na 12. března. Tvůrci politik, vedoucí představitelé průmyslu a občanská společnost zkoumali, zda tento plán může skutečně podpořit evropské odvětví čistých technologií, energeticky náročná průmyslová odvětví a strategickou autonomii.

Vzhledem ke geopolitické nestabilitě a měnícím se transatlantickým vztahům je potřeba Evropy být strategicky autonomní naléhavější než kdy jindy. Cílem Dohody o čistém průmyslu je urychlit dekarbonizaci a oběhovost a zároveň posílit konkurenceschopnost průmyslu počínaje snížením cen energií. Otázkou však zůstává její proveditelnost a financování.

„Nejedná se o volbu mezi strategickou autonomií, konkurenceschopností či souběžnou transformací. Věc se týká všech průmyslových odvětví a ta se musí přizpůsobit. Svým vlastním tempem, ale s jasnými závazky,“ uvedl předseda Poradní komise pro průmyslové změny (CCMI) v EHSV Pietro de Lotto, podle nějž jde u této výzvy o nalezení správné rovnováhy.

Komise zdůrazňuje geopolitickou nutnost zbavit se energetické závislosti na Rusku, avšak stále větším problémem je skutečnost, že evropský průmysl upadá. Průmyslová produkce i příliv přímých zahraničních investic v posledních dvou letech výrazně poklesly.

Financování bude představovat velkou výzvu. Mají-li být naplněny cíle uvedeného plánu, bude nutná spolupráce mezi orgány EU, členskými státy a průmyslem. A i když Evropská investiční banka přislíbila 500 milionů EUR ve formě protizáruk a 1,5 miliardy EUR na zlepšení energetických sítí, bude nutné, aby vlády členských států mobilizovaly další zdroje.

Záležitostí stěžejního významu je rovněž sociální dopad transformace, zejména v energeticky náročných odvětvích, v nichž dochází k výraznému úbytku pracovních míst. Zástupci občanské společnosti si kladli otázku, zda by snížení daní z energií, které je klíčovým návrhem dohody, mohlo být na úkor financování vzdělávání a zdravotní péče.

Navzdory optimismu ohledně dlouhodobých cílů Dohody o čistém průmyslu vyjádřili odborníci obavy ohledně její schopnosti řešit krátkodobé výzvy. Zásadními faktory jsou rychlost a zjednodušení, protože vysoké náklady na energii a regulační překážky by mohly zpomalit pokrok. Problémem zůstává roztříštěnost politik jednotlivých států, přičemž hrozí, že se v souvislosti s Dohodou o čistém průmyslu promarní zcela zásadní příležitost ke sladění průmyslové politiky v celé Evropě.

Jasno není ani kolem technologické neutrality – diskutuje se o správné rovnováze mezi obnovitelnými zdroji energie, vodíkem a biopalivy. Zaměření na obnovitelné zdroje energie je vítané, je však třeba přijmout pevné závazky v oblasti energetické účinnosti. Obnovitelné zdroje energie již mezi lety 2021 a 2023 ušetřily evropským spotřebitelům 100 miliard EUR, což je úspěch, na němž by EU měla dále stavět. (jh)

Evropští zemědělci čelí stupňujícím se krizím – od extrémního počasí po nestabilitu trhu a nekalou hospodářskou soutěž. Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) upozorňuje, že stávající politiky EU nechrání zemědělce, a vyzývá k bezodkladným reformám, jež by zabezpečily příjmy, posílily vyjednávací sílu a zajistily udržitelné zemědělství.

Ve stanovisku, které bylo vypracováno na žádost polského předsednictví EU, EHSV vyzval k vytvoření odolnějšího zemědělského systému, jehož středobodem budou zemědělci.

„Zemědělství je ušlechtilá profese, která má dva hlavní cíle: produkovat bezpečné potraviny nejvyšší kvality pro výživu lidí a udržovat a zlepšovat životní prostředí. Jediné, co za to žádáme, je poctivý plat za poctivou práci a úcta a spravedlivá cena za potraviny, jež poskytujeme,“ prohlásil jeden ze tří zpravodajů uvedeného stanoviska Joe Healy.

Podle EHSV je společná zemědělská politika (SZP) špatně připravena na zvládání současných výzev. Mezi finanční nástroje, které Výbor na podporu zemědělců doporučuje, patří veřejné pojištění pro případ přírodních katastrof, proticyklická podpora a přímé platby. Vzájemné fondy, které se již používají v některých státech EU, by mohly poskytnout další záchrannou síť, kterou by společně financovali zemědělci, průmysl, regionální vlády a EU.

Vzhledem k tomu, že SZP má být po roce 2027 přezkoumána, se EHSV vyslovil pro obnovení jejího rozpočtu na úrovni nejméně 0,5 % HDP EU. K zajištění toho, aby dovážené výrobky splňovaly environmentální a pracovní normy EU, jsou zapotřebí přísnější obchodní předpisy.

Dalším klíčovým problémem je prodej za ceny nižší, než jsou produkční náklady, což je praxe, která zemědělce vystavuje extrémnímu finančnímu tlaku. EHSV naléhavě vyzývá tvůrce politik EU, aby seriózně zvážili zákaz nákupů za cenu nepokrývající náklady, aby se zabránilo tomu, že velcí maloobchodní prodejci vytlačí zemědělce, a ti tak budou muset ukončit činnost. Jako vzor by se použily španělské právní předpisy týkající se potravinových řetězců.

V zájmu zvýšení transparentnosti a tržní síly zemědělců navrhl EHSV zřídit digitální centrum EU pro sledování cen, nákladů a zisků. Dále pak se také vyslovil pro kolektivní jednání o cenách a pro zvýšení podpory určené pro družstva a organizace producentů. V zemědělství EU je třeba dosáhnout větší hospodářské nezávislosti a konkurenceschopnosti.

Klimatické cíle sice mají zásadní význam, zemědělci však nemohou nést náklady sami. Při přechodu na ekologičtější postupy by jim mohl pomoci fond udržitelnosti. Stanovisko varovalo před rizikem úniku uhlíku v případech, kdy přísná pravidla EU znevýhodňují místní zemědělce oproti konkurentům z mimounijních zemí.

EHSV zdůraznil význam investic do rozvoje venkova, inovací a zjednodušení pravidel SZP. Vzhledem k tomu, že jsou zemědělci pod stále větším tlakem, je zřejmé, že jde o naléhavou otázku: vedoucí představitelé EU musí jednat, jinak budou mizet další a další zemědělské podniky. (ks)

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vydal klíčová doporučení k podzimnímu balíčku evropského semestru 2025. Žádá strategické investice a hlubší spolupráci na posilování odolnosti a konkurenceschopnosti EU.

EHSV svá doporučení formuloval ve stanovisku přijatém na únorovém plenárním zasedání. Zaměřil se zejména na udržitelnost, reformy trhu práce a lepší sladění vnitrostátních a unijních politik, vyzval však také k většímu zapojení občanské společnosti.

EHSV dále s politováním konstatoval, že nebyla vydána roční analýza udržitelného růstu, již považuje za politický dokument zásadního významu. Zdůraznil též, že orgány EU se musí připravit na geopolitická rizika ovlivňující obchod, inflaci a růst.

EHSV podpořil iniciativu Kompas konkurenceschopnosti a vyzval k investicím do energetiky a digitálních technologií, včetně vytvoření Evropského fondu pro strategické investice. Dále se vyslovil pro větší účast občanské společnosti, pragmatický přezkum Nástroje pro oživení a odolnost a hlubší spolupráci s členskými státy na zkvalitnění hospodářských politik a zvýšení produktivity. (tk)

Politika soudržnosti je již dlouho pilířem evropské integrace, který podporuje hospodářskou, sociální a zeměpisnou jednotu napříč EU. S tím, jak víceletý finanční rámec po roce 2027 dostává konkrétní obrysy, je nezbytné tuto politiku modernizovat, a zvýšit tak její účinnost, udržitelnost a schopnost reagovat na nové výzvy.

EHSV ve svém nedávno přijatém stanovisku k tématu Větší zaměření politiky soudržnosti v období po roce 2027 na výsledky zdůraznil, že je třeba začít uplatňovat přístup orientovaný na výsledky, aby tato politika měla i nadále hmatatelné přínosy a zároveň snižovala nerovnosti a podporovala udržitelnou konkurenceschopnost.

„Politika soudržnosti musí zůstat klíčovým nástrojem EU v oblasti regionálního rozvoje. Přístup zaměřený na výsledky zajistí, že každé vynaložené euro přispěje k hospodářskému a sociálnímu blahobytu,“ uvedl zpravodaj stanoviska David Sventek.

VFR 2028+ bude třeba zásadně přepracovat, aby byl podpořen regionální rozvoj, ekologická a digitální transformace a hospodářská konkurenceschopnost. Vzhledem k tomu, že investiční potřeby přesahují 750–800 miliard EUR ročně, je nezbytné silné financování ze strany EU.

EHSV požaduje, aby byla zachována fiskální kapacita ve výši 1,8 % HDP EU a aby bylo navýšeno financování politiky soudržnosti. Mezi klíčové priority patří sdílená správa, konkrétně uzpůsobené regionální politiky, financování založené na výsledcích a zjednodušené procesy.

Přístup orientovaný na výsledky zvyšuje účinnost, ale vyžaduje lepší provádění a dohled. Vyvážení konkurenceschopnosti a sociálních investic, posílení technické podpory a zajištění transparentnosti povede k tomu, že politika soudržnosti bude mít větší dopad, napomůže hospodářské odolnosti a sníží rozdíly v Evropě. (tk)

Cestovní ruch je hnací silou hospodářství EU a může posílit konkurenceschopnost Evropy. Je načase přehodnotit fungování turismu a překročit rámec udržitelnosti a posunout se k regenerativnímu cestovnímu ruchu, kdy destinace nejen přežívají, ale i vzkvétají.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vyzývá Evropskou unii k transformaci odvětví cestovního ruchu, při níž by se kladl důraz na udržitelnost a regeneraci, aby byl zajištěn dlouhodobý hospodářský a environmentální přínos.

Vzhledem k tomu, že cestovní ruch zůstává zásadním pilířem ekonomiky EU, obzvláště v regionech, které jsou na tomto odvětví silně závislé, se EHSV zasazuje o urychlení přechodu na udržitelný cestovní ruch a posun ke strategiím regenerativního cestovního ruchu, jak se uvádí ve stanovisku Cestovní ruch v EU: udržitelnost coby faktor podporující dlouhodobou konkurenceschopnost.

„Musíme se postarat o to, aby cestovní ruch hrál roli při oživení evropské konkurenceschopnosti. To je nezbytné vzhledem k tomu, že je toto odvětví tak důležitou součástí HDP mnoha členských států a regionů i jejich hodnotových řetězců,“ prohlásila zpravodajka stanoviska Isabel Yglesias.

Ta rovněž uvedla, že stanovisko vychází z Palmského prohlášení, které bylo přijato během španělského předsednictví Rady v druhé polovině roku 2023 a vedlo k širokému konsenzu ohledně toho, jak zajistit, aby středobodem budoucnosti cestovního ruchu byla udržitelnost.

Aby toho bylo dosaženo, musí evropské instituce a celostátní, regionální a místní orgány aktivně podporovat toto odvětví v jeho transformaci, zajistit nepřetržitý dialog se všemi příslušnými zúčastněnými stranami a posílit sociální dialog.

S úsilím o udržitelnost cestovního ruchu se sice značně pokročilo, přesto však rozmach cestování po pandemii vyvíjí na mnoho populárních destinací velký tlak. Kvůli tomuto prudkému nárůstu je pro regiony komplikované vyvážit hospodářský růst a udržitelný rozvoj, když se současně potýkají s nedostatkem zaměstnanců a nesouladem mezi dostupnými pracovními místy a dovednostmi pracovníků.

Proto EHSV vyzývá také k tomu, abychom se vydali cestou regenerativního cestovního ruchu, a k jeho zahrnutí do evropské strategie pro udržitelný cestovní ruch, kterou Evropská komise předloží v nadcházejících měsících.

Na rozdíl od tradičního udržitelného cestovního ruchu, který se zaměřuje na snižování škod na životním prostředí, je cílem regenerativního cestovního ruchu obnovit a zvýšit přírodní, sociální a hospodářský kapitál. Tento prozíravý přístup zahrnuje zásady oběhového hospodářství a v jeho rámci se usiluje o trvalý pozitivní dopad na destinace a místní komunity. (ll)

EU stojí na rozcestí, pokud jde o vývoj AI. Trh s generativní umělou inteligencí (GenAI) ovládají americké společnosti, do nichž plyne 80 % globálních soukromých investic, a Čína je rychle dohání. EHSV spolu s Centrem pro evropská politická studia (CEPS) zveřejnily novou studii, jejímž účelem bylo zjistit, co je třeba udělat, aby Evropa byla i nadále konkurenceschopná.

Studie byla vypracována pod záštitou sekce Jednotný trh, výroba a spotřeba (INT) v EHSV a byla předmětem pravidelných diskusí v rámci střediska EHSV pro sledování digitální transformace a jednotného digitálního trhu. Zkoumala hlavní příležitosti, výzvy a politická opatření nezbytné k rozšíření prostředí umělé inteligence v Evropě.

Hlavní doporučení určená EU:

• navýšit investice do AI a výpočetního výkonu – Evropa musí navýšit investice do infrastruktury pro AI, aby podpořila inovace
• zaměřit se na tři odvětví s velkým potenciálem – AI může podpořit růst v automobilovém průmyslu, v odvětví čisté energie a ve vzdělávání
• podporovat AI s otevřeným zdrojovým kódem – podpora modelů AI s otevřeným zdrojovým kódem zvýší dostupnost a hospodářskou soutěž
• lépe integrovat výzkum a vývoj v celé EU.

Posílit postavení občanské společnosti při řízení AI
Ve studii se poukazuje na význam organizací občanské společnosti při koncipování politik týkajících se AI a při řízení AI. V zájmu většího začlenění a využívání AI etickým způsobem se ve studii doporučuje:

• zavést programy zaměřené na gramotnost v oblasti AI – iniciativy v oblasti odborné přípravy a sociálního dialogu k posílení postavení pracovníků a veřejnosti
• zohledňovat při koncipování sociální aspekty – zajistit, aby při vývoji AI byl středem pozornosti člověk a aby byl tento vývoj v souladu s potřebami společnosti
• navýšit finanční prostředky pro organizace občanské společnosti – podporovat neziskové organizace, které usilují o lepší přijetí technologie AI ze strany veřejnosti
• využívat AI etickým způsobem – upřednostňovat důvěryhodnou AI, která bude v souladu s evropskými hodnotami.

Využít potenciál EHSV v souvislosti s AI
EHSV má dobré předpoklady k tomu, aby usnadnil strukturované zapojení organizací občanské společnosti do politiky v oblasti AI. Ve studii se doporučuje prosazovat AI s otevřeným zdrojovým kódem a podporovat etické inovace prostřednictvím veřejných zakázek a programů financování. EHSV by měl při tom sloužit jako středisko pro spolupráci s organizacemi občanské společnosti a komunitami otevřeného zdrojového kódu a zvyšovat povědomí o dopadu AI na společnost.

Ve studii se rovněž navrhuje vypracovat jednotný glosář AI s cílem zavést společný jazyk, a zaručit tak účinnou komunikaci mezi tvůrci politik, vývojáři a uživateli. To má rozhodující význam pro odpovědný rozvoj, řízení a zavádění AI v různých odvětvích.

Výsledky studie budou předány klíčovým orgánům EU a očekává se, že se stanou podkladem pro přípravu budoucích politik v oblasti AI. Celá studie je k dispozici zde. (vk)